Vážka, Harrachov 2009
Mladá vážka nafocená u jednoho mokřadla u Harrachova.
Fata morgana v Praze 2009
Tropický skleník Fata Morgana se nachází mimo areál venkovních expozic botanické zahrady, na prosluněném jižním svahu trojské stráně. Moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem je zapuštěna do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k terasovité výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze cca 1750 metrů čtverečních, která svým originálním řešením činí z Faty Morgany evropský unikát. Výlet tropickou přírodou je už snem, který si lze v Tróji splnit celoročně. Pozoruhodné tvary rostlin, roztodivné barvy a zajímavé struktury porostu se neustále mění; rozkvétají rozmanité typy květů, a dokonce přibývají i nové druhy rostlin. Procházka přes exotické hory, lesy a polopouště tak může v jakoukoliv roční dobu potěšit každého zvídavého návštěvníka. zdroj: www.batanicka.cz
Sněženky, Praha 2008
Tak nám začaly na zahradě kvést sněženky. Dvakrát hurá zima je za mnou a jaro 2008 přede mnou. Ale zase mám o jeden rok více.
Huculský kůň, Krkonoše 2007
Huculský kůn 45
Huculský kůň jako autonomní plemeno východních Karpat patří mezi malá plemena koní. Tělo má souměrně stavěné, dobře utvořené, delšího rámce na kostnatých nohách, s tvrdou kopytní rohovinou, proto se většinou nekove. Hrudník má hluboký a široký, žebra dobře klenutá, kohoutek méně výrazný. Postoj končetin je v předu pravidelný, vzadu někdy šavlovitý. Chod má krátký, přitom vydatný a spolehlivý. Charakteristické míry : Kohoutková výška hůlková 125-145 cm, obvod hrudi 175-185 cm, obvod holeně 18-19.5 cm a hmotnost 380-450 kg. Nejčastější vybarvení je hnědák, plavák, občas vraník a ryzák. Typický je u něj úhoří pruh a zebrování na končetinách. Tělesná stavba předurčuje hucula na práci v horském terénu ať již v zápřahu, pod sedlem nebo jako nosič břemen. Hucul má dobrý charakter, je temperamentní, dospívá v pěti až šesti letech a dožívá se vysokého věku třiceti i více let. Zdroj http://ppajisek.blog.cz/0705/huculsky-kun Obrázky vznikly na ekofarmě: Ivan a Marie Karbusičtí Farma Hucul.
Skotský náhorní skot, Krkonoše 2007
Plemeno HIGHLAND (Skotský náhorní skot ), patří k původním nejstarším plemenům ve Skotsku. Díky konzervatismu tamnich chovatelů nebyla ovlivňována moderními šlechtitelskými postupy a zachovala si svůj charakteristicky vzhled. Charakteristika plemene Charakteristickým znakem plemene je dlouhá splývavá hustá srst umožňující bezproblémové přežití za vlhkých a chladných podmínek. Základní barevná varianta je hnědá, od žluté až po tmavě červenou. Méně četné je zbarvení černé, šedé, bílé , stříbrné a žíhané (brindle). Přípustné jsou bílé skvrny pouze na spodní straně břicha. Typickým znakem je též dlouhá splývající srst na hlavě, překrývající oči. Všechny varianty mají výrazně dlouhé rohy lyrovitého tvaru, rozpětí u býků dosahuje i 130 cm. Jedná se o plemeno robustní, malého tělesného rámce s krátkými končetinami. V plemenném standardu jsou upřednostněny exteriérové znaky před výkonnostními ukazateli. Obrázky zvířat vznikly na ekofarmě: Ivan a Marie Karbusičtí Farma Hucul
Kozy 2007
Po druhé světové válce bylo v ČR 1,5 mil. koz, nyní se jejich počet odhaduje na 18 tisíc. Na světě žije, podle shromážděných poznatků, 345 plemen koz. V České republice se jich chová 15 plemen (včetně ZOO). O kozách se většinou traduje, že kozí mléko smrdí a kozlové ještě víc. Řada českých přísloví, kde jsou kozy zastoupeny, může mylně vést k závěru, že kozy jsou tvrdohlavé, tudíž hloupé. Navštivte níže uvedené webo vé stránky které jsou určeny pro popularizaci koz a všeho s nimi spojeného a to lehkou a pro většinu společnosti přijatelnou formou. zdroj: http://www.kozy.cz/
Výr velký, Bubo bubo 2007
Výr velký je naše největší sova. Do výšky samec narůstá 42- 47 cm, samice o 5 cm více. V rozpětí může míti 160 až 170 cm. Samec váží kolem 2 kg, samice 2.5 kg. Výr má velkou hlavu s pohyblivými pery na vrchu hlavy. Tyto „ouška“ jsou 8-9 cm dlouhá, černá, u kořene rezavě hnědá. Oči jsou ohnivě oranžové. Pod černým zobákem bývá bělavá skvrna. Závoj žlutošedý, kolem očí bíločerný. Svrchu je výr rezavě žlutý s černou kresbou, spodní strana je světlejší. Barva se však může lišit - od rezavěžluté až do tmavě rezavohnědé, také v létě je výr světlejší. Nohy i prsty jsou porostlé rezavým peřím s bílými krapénkami. Běhák 8 cm, prostřední prst 6 cm, zahnuté drápy 4,5 cm. Při lovu číhá na vyvýšeném stanovišti na zajíce, králíky, ježky (oblíbená pochoutka), potkany, křečky, hraboše, kachny, koroptve. Také ale přepadá ptáky v hnízdu nebo za letu (menší sovy, havranovité, lysky, denní dravci, roháči , hřivnáči). Vývržky bývají dlouhé 10-14 cm, často obsahují i velmi velké kosti. Zejména při krmení mláďat bývají ale kosti zobákem drceny na menší kusy.Houká „hůhu“ (někdy „uhuhu u“ , „uh“ nebo klesavé „uhuhuhu“), za větrného počasí nehouká. Výr používá opuštěných hnízd jiných druhů ptáků nebo skalní dutiny. Samice snáší v průběhu 8 dnů 2-5 vajec, která jsouokrouhlá, čistě bílá, poměrně hrubozrná, s různýmí vyvýšeninami a rýhami, průměr 48 mm, délka 53-66 mm. Na vejcích sedí pouze samice (krmená samcem) 35 dní, hnízdo opouší pouze kvůli vyvrhnutí vývržků( aby udržela okolí hnízda čisté) a někdy kvůli vyzvedáni potravy od samce. Mláďata setrvávají na hnízdě 6 měsíců, krmena samcem i samicí, hlídána a chráněna proti úpalu samicí. Zdroj: http://sovy.wz.cz/unas_VyrVelky.html
Papoušek Ara ararauna 2007
Ara ararauna je jedním z 16-ti žijících druhů arů a patří jednoznačně mezi nejoblíbenější. Svoji oblibu mezi chovateli si získal především díky krásnému zbarvení a své povaze. Je výborným mazlíčkem, je velice inteligentní, snadno se naučí mluvit. Není však určen pro začínající chovatele. Jeho chov si již vyžaduje určité znalosti a hlavně zkušenosti. Pokud totiž není všem jeho potřebám vyhověno, mohou nastat různé problémy o kterých se zmíním ještě později. V dospělosti dosahují délky 76 – 85 cm a váží od 900 do 1300 gramů čímž se řadí mezi největší papoušky. Na jejich opeření dominuje žlutá barva na břiše a vlastně na celé spodní straně těla. Na křídlech a na zádech potom převažuje barva modrá. Čelo má ara ararauna zelené, tváře jsou holé a bílé. Hlavu lemuje černý límec. Zobák je černé barvy a svojí robustní stavbou je uzpůsoben snadnému louskání ořechů. Ocas tvoří přibližně polovinu jeho celkové délky, takže je přibližně stejně dlouhý jako jeho tělo. Nohy mají šedou barvu. Ve volné přírodě se vyskytují v oblasti tropických pralesů Jižní Ameriky od východní Panamy přes jižní Brazílii, Bolívii, Paraguay až po Kolumbii. Početná skupina se také zdržuje v povodí Amazonky. Nejčastěji se zdržují a létají po párech nebo v malých skupinkách o maximálně 20-ti kusech. Zdroj : http://papousci.chovzvirat.com/druhy/ara-ararauna.html
Kachny u Hluboké 2007
Fotografie kachniček nafocené u rybníka u zámku Hluboká n.Vltavou v srpnu 2007. Fotil jsem je na dálku najdříve objektivem Sigma 170-500 a bál jsem se aby mi neodpluly. Pak ke břehu přišli lidi a k mému úžasu naházeli kachnám chleba a já je mohl fotit na krátko i padesátkou.